Analýzy a další výstupy

Metodika systému hodnocení kvality života v ČR na regionální úrovni

Certifikovaná metodika "Systém hodnocení kvality života obyvatel České republiky v regionální dimenzi". Metodika byla certifikována Ministerstvem pro místní rozvoj.

Metodika přibližuje podrobný metodický postup, který byl použit v rámci vědecko-výzkumného projektu „Systém hodnocení a srovnávání kvality života obyvatel České republiky v regionální dimenzi“. Cílem metodiky je vytvořit systém hodnocení kvality života na regionální úrovni s vazbou na národní strategii Česká republika 2030. Hodnocení je provedeno na regionální úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Dílčím cílem metodiky je umožnit základní srovnání kvality života nejen v rámci celé České republiky, ale i v rámci SO ORP s podobnými charakteristikami. Využita přitom byla jsou hlediska:

  • geografické hledisko – srovnání v rámci kraje (NUTS3);
  • demografické hledisko – srovnání v rámci skupiny populačně podobných SO ORP.

 

Kvalita života v regionech: souhrnné indexy

Kvalita života je obtížně uchopitelný koncept, což potvrzuje i skutečnost, že ani v dnešní době neexistuje jeho jednoznačná nebo přesněji řečeno všeobecně akceptovaná významová interpretace. Mezi základní charakteristiky konceptu kvality života patří např. komplikovanost, multidimenzionalita či časová a prostorová variabilita. To jsou důvody proč je vhodné krom sledování jednotlivých indikátorů vyvíjet i indikátory souhrnné, které nabízejí zjednodušení někdy značného množství ukazatelů a usnadňují tak srovnání jevů, které je možné hodnotit jen pomocí vysokého počtu ukazatelů. K přednostem agregace velkého množství indikátorů patří schopnost sumarizovat vícerozměrné pohledy či usnadnit interpretaci trendu, kterou je obtížné vymezit z více oddělených indikátorů.

Konstrukce souhrnných indexů s sebou ale nese i nevýhody, k nimž patří nebezpečí zjednodušování závěrů. Problematické je i stanovení okruhu indikátorů vstupujících do agregace, stanovení vah a samotného agregačního mechanismu. Tyto oblasti jsou závislé na tvůrci indexu a mohou ovlivnit výsledné pořadí porovnávaných zemí či regionů. Je také důležité mít na paměti, že se nejedná o metodu, která dokáže sama podat všechny potřebné informace o dané problematice a může být jen zřídka základním pramenem pro provádění konkrétních politických opatření. I tak má ale své místo v podobě snadného a rychlého podání přehledu a informací uživateli výsledků souhrnných indexů.

Porovnání je provedeno relativně na základě rozdělení SO ORP do kvintilů a nemělo by sloužit k tvorbě tzv. žebříčků kvality života podle SO ORP.

Kvalita života v regionech: prostorové vzorce

K vizualizaci prostorových vzorců kvality života v jednotlivých dimenzích je využita hot spot analýza na základě lokálního G koeficientu. Výsledky této analýzy lokální prostorové autokorelace jsou vizualizovány v mapové podobě, přičemž znázorněna je jak statistická významnost (standardně volené meze 90 %, 95 % a 99 %), tak typ prostorových shluků. Statisticky významné prostorové shluky vysokých hodnot, kdy se vyskytují nadprůměrné hodnoty v SO ORP souhlasně s jeho okolím, jsou označovány jako tzv. hot spoty a identifikují území s nadprůměrnou úrovní kvality života ve sledované dimenzi. Prostorové shluky nízkých hodnot jsou označovány jako tzv. cold spoty a identifikují naopak území s podprůměrnou úrovní kvality života ve sledované dimenzi.

Přínosem provedené hot spot analýzy je zřetelnější zobrazení oblastí s nadprůměrnou a podprůměrnou kvalitou života, než umožňuje metoda kartogramu, která je pouhým vizualizačním prostředkem, a zejména statistické zhodnocení existence prostorových shluků. Identifikované prostorové shluky pro jednotlivé dimenze kvality života jsou vizualizovány v deseti webových mapách.

Kvalita života v regionech: souhrnný pohled

Analýza regionální diferenciace kvality života ve sledovaných deseti dimenzích je provedena na základě kompozitních skóre souhrnných indexů. K analýze absolutní míry diferenciace jsou využity tři charakteristiky variability, které jsou nejčastěji používané k hodnocení regionálních rozdílů – variační koeficient, Giniho koeficient koncentrace a Theilův koeficient. Nevýhodou bezrozměrného variačního koeficientu je skutečnost, že je závislý na průměru daného rozdělení, který není pro často asymetricky rozdělené sociálně-geografické jevy vhodným ukazatelem. Nezávislost na průměru a názorná interpretace je předností často používaného Giniho koeficientu koncentrace, který je odvozen z Lorenzova oblouku. Theilův index má kromě nezávislosti na průměru oproti Giniho koeficientu koncentrace výhodu v tom, že je beze zbytku rozložitelný na meziskupinovou a vnitroskupinovou složku měřené variability. Pro všechny míry variability platí, že čím je větší jejich hodnota, tím jsou rozdíly mezi regiony větší.

K vizualizaci regionální diferenciace v jednotlivých dimenzích kvality života je využit lokalizační kvocient (LQ), který porovnává úroveň koncentrace jevu v územní jednotce oproti zastoupení jevu v celém území. V případě hodnocení kvality života do výpočtu lokalizačního kvocientu vstupují hodnoty kompozitních skóre souhrnných indexů odděleně pro sledovaných deset dimenzí kvality života. Územními jednotkami jsou SO ORP, jejichž úroveň kvality života je porovnávána vůči průměru Česka.

Kvalita života v regionech v návaznosti na strategii ČR 2030

Aktualita v odborném periodiku: Urbanismus a územní rozvoj - ročník XXIV - číslo 2/2021

Problematika agregace indikátorů udržitelného rozvoje na regionální úrovni

Odborný článek: Sustainability 12(17):715

The aim of the paper is to evaluate the possibilities of evaluating sustainable development in regions based on the 2030 Agenda, and in particular to identify issues that need more attention. Our interest is focused on issues with compiling CIs for a small number of regions with limited available data. The article offers a critical discussion of various methods of aggregation, which are derived from the respective level of compensability, robustness, and sensitivity of the results.